CzechPOINT

CzechPOINT – to kouzelné místo, kde se digitální stát potkává s fyzickým razítkem a vzniká kvantový paradox: všechno je „online“, ale musíš tam osobně. Oficiálně „centrální místo služeb eGovernmentu“. Přeloženo do češtiny: pošta s frontou. Portál občana? Datovka? Zapomeň. Všechno se to nakonec stejně tiskne, podepisuje, potvrzuje a zase skenuje. Digitalizace po česku – PDFko, razítko, šanon, kafíčko.

CzechPOINT je dokonalý symbol státu: tváří se moderně, ale funguje jako psací stroj na infuzi. Všechno se děje „elektronicky“ – jen musíš osobně donést papír, prokázat se občankou, vyplnit formulář, podepsat se na tabletu (který stejně nefunguje) a čekat, až úřednice do systému ručně přepíše, co jsi už předtím napsal do formuláře. A pak to vytiskne. Pro jistotu. Protože „elektronický záznam“ je přece jen jistější, když je na papíře.

Nejlepší je, jak to všechno zní krásně: CzechPOINT – místo, kde občan vyřeší všechno na jednom místě. Až na to, že to jedno místo je pobočka pošty, kde přede tebou stojí pět lidí s důchodem, jeden ztracený cizinec a paní, co se ptá, jestli se dá přihlásit do datovky bez internetu. Takže ano, všechno vyřešíš – pokud máš půl dne, pevné nervy a dostatek cynismu, abys to bral jako národní folklór.

A pak přijde ten vrchol: stát s vážnou tváří říká, že „CzechPOINT je klíčovým pilířem digitalizace“. Jasně. Protože v zemi, kde má každý podnikatel dvě datovky, pět přístupů a nula integrace, se fakt hodí další okénko s razítkem. CzechPOINT je jako McDrive byrokracie – jen místo jídla dostaneš potvrzení o tom, že žiješ. Gratuluju, občane, jsi oficiálně digitalizován.

Mě už to prostě sere.

CzechPOINT. Digitální stát s razítkem v kapse.