Přeskočit na obsah

Daňový otrok · díl 91

AML/KYC

Když si stát hraje na Sherlocka a ty jsi podezřelej, protože máš peníze.

Václav ·

AML/KYC – proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Zní to hrdinsky, dokud ti banka nezačne vyhrožovat, že ti zablokuje účet, protože sis dovolil poslat deset tisíc na burzu. Každá transakce je podezřelá. Chceš si koupit kafe za krypto? Pošlete občanku, rodný číslo, selfie s pasem a nejlíp i krevní vzorek. Protože prý mafie. Jo, jasně – mafie se fakt zastaví, když jí web vyhodí hlášku “vaše identita nebyla ověřena”.

Celý AML je jako kontrola jízdenek, kde revizor buzeruje školáky, ale kartel projede kolem v limuzíně. Čím menší transakce, tím víc papírů. Oligarcha protáhne miliardy přes pět skořápkovejch firem na Kypru – nic. Ty pošleš na Revolut dvacku a okamžitě vysvětluješ, jestli nejsi náhodou ISIS. A bankovní úřednice ti s vážnou tváří řekne: “my vás chráníme.” Chrání koho? Oni chrání sebe, aby měli alibi, až to celý vybouchne. Ty jsi jen vedlejší škoda.

A ta absurdita: stát tě donutí mít účet, účet ti banka klidně zavře, protože “risk policy”. Peníze musíš přiznat, doložit, vysvětlit, a když to neuděláš, tak jsi kriminálník. Dokud se to netýká poslance, pak je to “administrativní chyba”. U tebe chyba není – u tebe je to “praní”.

Realita je prostá: AML/KYC je bič na normální lidi. Mafie se přizpůsobí, politik se usměje, ale ty si dáváš třikrát selfie, abys mohl koupit lístek na bus. A když se zeptáš, proč je to celý tak složitý, dostaneš tu kouzelnou mantru: “legislativa EU”. Jasně. Tedy jinými slovy: “drž hubu a pošli další papíry.”

Mě už to prostě sere.

AML/KYC. Jsi podezřelej, protože dýcháš.