CHKO

Koupíš si chalupu v horách a myslíš si, že máš kousek přírody. Omyl. Máš kousek papíru, na kterým je napsaný, že jsi jen host v muzeu. Chceš posekat trávu? “Ne, tady hnízdí vzácnej motýl.” Chceš vyměnit plot? “Ne, tenhle katastr má specifickej krajinnej ráz.” Chceš pokácet strom, co ti padá na střechu? “Ne, to je biotop.” Ale když přijde developer a natáhne asfaltovýho hada nebo narve větrníky na horizont, najednou se krajinnej ráz záhadně přemaluje a všechno je v cajku. Ty nesmíš lavičku, on může půlku kopce. To je logika jak prase.

Nejlepší jsou ty cedule a zákazy. Do CHKO se prý má chodit odpočívat. Jenže přijdeš s kolem? Zakázáno. Pes na vodítku? Zakázáno. Stan? Zakázáno. Oheň? Zakázáno. Dronek? Zakázáno. Ideální návštěvník CHKO je duch, co nekouří, neserou ho komáři a cestou zpátky si koupí brožurku. A když omylem zabloudíš mimo pěšinu, tak máš na krku pokutu, jako bys vybagroval půl rybníka.

A ty jejich “ekologický” zásahy? Zakážou kosit louku, protože ptáci. Výsledek: zaroste to plevelem a ptáci táhnou do háje. Zakážou kácet stromy, protože brouci. Výsledek: první větší vichřice a máš z biotopu hromadu třísek. Zakážou ti zateplit barák, protože fasáda musí bejt “autentická”. Výsledek: lidi se odstěhujou, zůstane skanzen a v něm komise, co si tleská, jak to krásně chrání.

Celý CHKO funguje jako kouzelnej trik: papírově tě chrání před zlým člověkem, ve skutečnosti tě chrání před tebou samotným. Ty platíš, prosíš a čekáš. A až se něco fakt posere, je to samozřejmě “vliv klimatu”. Jasně. Klima za to může, ne ty idiotský rozhodnutí na úřadě.

Mě už to prostě sere.

CHKO. Příroda jako rukojmí razítek.