Přeskočit na obsah

Daňový otrok · díl 71

Debaty politiků v TV

Show, kde se potí víc moderátor než účastníci, a jediný divák, co tomu věří, je tvoje babička.

Václav ·

Debaty politiků v televizi jsou čistý peklo. Ne snad proto, že by se tam řešilo něco zásadního – to nikdy. Je to spíš kabaret, kde se všichni předhánějí, kdo zvládne do kamery nalhat víc a u toho se ještě tvářit jako spasitel národa. Jeden slibuje, že zlevní energie, druhej, že postaví dálnice, třetí, že zatočí s korupcí. Realita? Nikdo z nich nemá páru, jak to udělat, a kdyby měl, tak by to stejně neudělal.

Moderátor? Chudák, co se snaží udržet pořádek. Ale jakmile položí otázku, dostane dvouminutovou přednášku úplně o něčem jiným. Na konci všichni mluví jeden přes druhýho, nikdo neodpověděl a půlka času padla na to, kdo koho víc urazil. Připomíná to opileckou hádku v nonstopu – jen s lepším oblekem a grafikou na obrazovce.

A to jejich „konfrontování faktů“. Jeden politik něco řekne, druhej ho obviní ze lži, třetí se směje a čtvrtý mezitím rozdává vizitky. Divák si má vybrat, komu věřit. Ale to je právě to – věřit se nemá nikomu. Politická debata není o faktech, ale o tom, kdo zvládne vyhrát v disciplíně „drzý ksicht“.

Nakonec se všichni usmějou, podají si ruce a jdou domů. Ty ale zůstaneš sedět před obrazovkou, o hodinu starší a o kus nasranější. Nic ses nedozvěděl, jen sis potvrdil, že tihle lidi by ti neměli spravovat ani předzahrádku, natož stát.

Mě už to prostě sere.

Debaty politiků v TV. Reality show, kde jediným pravidlem je, že pravda nesmí přežít první reklamu.