Kulturní války

Kulturní války jsou státní porno. Politici vědí, že ekonomika jde do prdele, dluh roste a stát není schopnej ani opravit rozjebanou silnici, natož řídit zemi. Tak ti místo toho pustí lacinou telenovelu: teplej proti hetero, městskej proti vesničanovi, feminismus proti „toxickému maskulinitě“, duhový přechody proti černobílým. A lidi to žerou. Protože je jednodušší nenávidět souseda za jinou vlajku na plotě, než se ptát, kdo tě vlastně doopravdy okrádá.

Stát miluje, když se lidi řežou mezi sebou. Protože v tom hluku zanikne pointa: že tě stát pořád bere na hůl. A co je na tom nejlepší? On se ještě postaví jako rozhodčí. „Musíme nastavit pravidla, aby nedocházelo k nenávisti.“ Přeloženo: zakážeme ti říkat věci, co se nám nehodí, a ještě tě obviníme, že jsi fašista, když s tím nesouhlasíš. A bum – tvůj názor už není názor, ale „extremismus“.

Kulturní války jsou tak dokonalá zástěrka, že by jim i Goebbels zatleskal. Když se lidi hádají o to, jestli má být socha Koněva na náměstí, nikdo se neptá, kde se ztratil bilion ze státní kasy. Když se hádají o pohlaví v občance, nikdo neřeší, že ti stát bere půlku výplaty na nesmysly. A když se rvou na Facebooku kvůli tomu, jestli byl Masaryk feminista, stát si v klidu zavádí další regulace, dotace a zákazy.

A to je ta skutečná svinárna: kulturní války nejsou hádka lidí. Jsou to uměle vyrobený bitevní linie, který ti nakreslil stát. Ty máš přesně vymezený role: buď křičíš „pro“, nebo křičíš „proti“. A obě strany jsou otroci stejnýho divadla. A zatímco se navzájem dusíte nenávistí, stát je za plentou a směje se, jak snadno se necháš nasměrovat do slepé uličky.

Mě už to prostě sere.

Kulturní války. Uměle vyvolaná šaráda, kde ty máš být voják – a stát je generál, co tě žene do zákopů, zatímco ti krade z kapsy.