Přeskočit na obsah

Daňový otrok · díl 56

Občanský průkaz

Psí známka pro lidi – jen bez možnosti utéct od pána.

Václav ·

Občanský průkaz je taková VIP karta do klubu jménem Česká republika. Akorát místo welcome drinku dostaneš povinnost platit daně a držet hubu. Je to kus plastu, kterým se prokazuješ, že máš povolení dýchat, cestovat po vlastním městě a vyzvednout si doporučený dopis, který ti stejně přinese jen pokutu.

A to nejlepší? Ten průkaz není tvůj. Je majetkem státu. Ty jsi jen jeho držitel. Doslova – držíš ho, dokud ti ho nevezmou, neztratíš nebo „nepropadne“. A když ho ztratíš, je to jako bys poškodil majetek vrchnosti. Zaplatíš pokutu, poplatek za nový, a ještě se na tebe na úřadě podívají, jako bys tu kartičku prohrál v hospodě při pokeru s bezďákama.

Z občanky se stát umí radovat jako dítě z lega – každých pár let ji „inovuje“. To znamená, že ta tvoje stará, která funguje úplně normálně, je najednou neplatná. Musíš si dojít pro novou, protože teď má o tři hologramy víc a čip, který nikdo nikdy nepoužil. Bez ní jsi oficiálně neexistující osoba. Jen prázdná schránka s rodným číslem.

A ano, na průkazu máš vypsáno všechno, co by k tobě cizí člověk potřeboval vědět, aby ti ukradl identitu, půjčil si na tebe půl mega a odjel do Thajska. Ale to nevadí, protože stát přece dbá na tvoje bezpečí. Proto musíš tuhle otevřenou knížku nosit všude s sebou – pro případ, že tě někdo zastaví a potřebuje si ověřit, že jsi opravdu ten, koho má šikanovat.

Mě už to prostě sere.

Občanský průkaz. Klubová kartička, o kterou jsi nikdy nežádal – a přesto tě můžou vyhodit, když ji nemáš.