Přeskočit na obsah

Daňový otrok · díl 36

Politické strany

Nejsou to nástroje demokracie. Jsou to korporace na prachy, vliv a manipulaci.

Václav ·

Politické strany se rády tváří jako základ demokracie. Ale ve skutečnosti jsou jako fast foody. Na první pohled různobarevné obaly, ale když je rozbalíš, vždycky dostaneš tu samou blbou housku s mastným kusem něčeho, co ti leží v žaludku ještě týden. Jedni slibujou spravedlnost, druzí svobodu, třetí "kompetentní stát". A pak se v poslanecké kantýně všichni sejdou u stejného oběda – samozřejmě za dotovanou cenu. Ideologie? Ta je dobrá tak na billboard. Skutečná dohoda se dělá za zavřenými dveřmi, kde si vymění trafiky a čistí si záda navzájem jak vězni ve sprchách. Místo přirozené soutěže nápadů tady máme kartel barviček – ať si zvolíš červený, modrý nebo zelený tým, za oponou se stejně potkávají ti samí lidé s těmi samými sponzory.

A že jich mají. Strany v Česku dostávají stovky milionů ročně z rozpočtu – za hlasy, za mandáty, za "činnost". A když to nestačí, přitečou peníze bokem – přes přidružené firmy, zakázky, právní kličky a dary od podnikatelů, co "jen tak přispívají na demokracii". No jasně. Když já "jen tak přispěju" politikovi, je to úplatek. Když to udělá holding, je to sponzoring. A pak náhodou ten holding dostane zakázku bez soutěže, poradenský kontrakt nebo místo v dozorčí radě. Náhoda? Kdepak. Tohle je oficiální forma korupce s logem a bankovním účtem.

Ještě lepší je, že ty strany nikdo reálně nekontroluje. Účetní uzávěrka? Přehledná jako rozvodové papíry. Audity? Dělají je firmy, co samy dělaly audit i pro stát. Tresty? Žádné. I když někomu dokážete fiktivní dar nebo peníze přes bílého koně, tak se strana jen „distancuje“ a jede dál. Jakákoliv jiná organizace by šla do kytek. Ale strana? Ta dostane příště ještě víc. Protože má výsledky. Ne pro občany – ale v přerozdělení dotací a v obsazení komisí, výborů, fondů a rad. A z každého toho místa tečou peníze. Veřejné. Pro partajníky.

A proč je tenhle model nezničitelný? Protože ho regulují právě ty strany, co z něj žijí. Změnit zákon o financování stran? Musí odhlasovat sami sobě. Zakázat dary firmám? Proč, když „to všichni dělají“? Omezit veřejné příspěvky? Ani náhodou, museli by si poprvé v životě na něco vydělat. Tenhle systém je samoudržovací parazit. Můžeš vyměnit tváře, ale strana jako struktura zůstane. A bude žrát dál, protože má hlad, co nikdy nekončí. Ne po pravdě. Po grantech, přídělech, funkcích a vlivu.

Mě už to prostě sere.

Politické strany. Ne demokratické pilíře. Ale profesionální vysavače veřejných peněz. Ať je volíš nebo ne, stejně tě oberou – protože zákon píšou pro sebe.