Městská policie

Městská policie – protože co by to bylo za město bez partičky lidí v uniformě, co stojí za keřem a čekaj, jestli náhodou nezaparkuješ vo fous mimo čáru. Jako fakt – jestli je něco zhmotněná esence státu v malým, je to tahle parta, která místo aby chránila a pomáhala, radši měří rychlost na přehledný rovný silnici nebo lepí botičky autům na prázdným parkovišti.

Většina z nich neřeší zločin. Řeší přestupky. Technicky vzato to znamená, že nehoní kapsáře, ale tvoji babičku, co zaparkovala blbě před poštou, protože tam zrovna potřebovala vyzvednout důchod. Je to represivní složka, co funguje jako prodloužená ruka městský kasy. A když je rozpočet napjatej? Stačí malá motivace – víc kontrol, víc pokut, víc peněz. Není zločin? Vytvoříme. No problem.

A všichni to víme. Městský policajt není ochránce. Je to výběrčí s tabletem. A když ti dá flastr, tak ne proto, že jsi někoho ohrozil. Ale proto, že jsi byl snadnej terč. Stojí u přechodu, ale ne proto, aby pomohli dětem, ale aby tě vyfotili, když jim nedáš přednost o půl vteřiny dřív. Je to jak zparchantělá verze GTA, kde místo zločinců chytáš lidi, co nemají parkovací lístek.

A financování? Samozřejmě z tvých daní. Platíš za to, aby tě mohli buzerovat. Platíš za to, aby si mohli koupit auta, kterýma tě pak budou pronásledovat za pozdě danej blinkr. Platíš za to, aby někdo mohl stát u značky a zkoumat, jestli tvoje pneumatika přečuhuje do zákazu stání.

A když už náhodou někde opravdu teče do bot? Tak zavolaj státní. Protože měšťáci mají ramena jen při výběru pokut, ale když jde do tuhýho, couvaj. Nejsou tam, kde je potřeba. Jsou tam, kde je to jednoduchý. Pomáhat a chránít? Jen pokud se pod „pomocí“ myslí čumět z bezpečný vzdálenosti a čekat, až to někdo vyřeší za ně. Když se něco semele, víc času jim trvá zjistit, jestli mají vůbec pravomoc zasahovat, než samotnej incident. A mezitím? No mezitím drží pozice. U automatu na kafe.

A že bys čekal profesionální zásah když už teda fakt přijedou? Zapomeň. Můžeš si leda tak přečíst leták o bezpečnosti a doufat, že se útočník vyděsí dřív než ty. Protože jestli na něco tahle složka vážně má, tak je to buzerovat slušný lidi ale být neviditelná, když dojde na lámání chleba.

A pak je tu otázka kvality. Městskej strážník může bejt v podstatě kdokoliv, kdo projde kurzem a vejde se do uniformy. Jo, i ten strejda z hospody, co bys mu nesvěřil ani aby ti pohlídal kolo před sámoškou. A teď má pistoli, pravomoci a komplex, že je konečně někdo důležitej. Paráda.

Jasně, jsou mezi nima i lidi, co to myslí vážně a dělaj svou práci dobře - v rámci možností. Jenže tenhle systém z nich často dělá karikatury – místo aby chránili lidi, buzerujou, protože rozkaz zní jasně: pokuty, statistiky, výsledky.

Mě už to prostě sere.

Tohle je další bod mýho seznamu. Městská policie. Ne jako bezpečnostní složka. Ale jako moderní výběrčí desátků, akorát v softshellu a s obuškem místo meče.