Daňový otrok · díl 29
Registr vozidel
Státní parkoviště pro byrokraty, kde ti auto mezitím stihne zreznout.
V osm ráno se hrneš na úřad s velkým R a představuješ si, jak za půl hodiny frčíš domů s čerstvým techničákem. Jenže realita? Fronta dlouhá jak kolonáda v Karlových Varech, uprostřed směsice zívajících lidí a blikající tabule hlásí „systém dočasně nedostupný“. Dočasně, jasně – slyšel jsem, že i sopky jednou přestanou chrlit, ale nevsadil bych si, že to stihneš dřív, než tvůj čerstvě koupený kombík venku nezestárne o generaci.
Papírová výbava? Občanka, kupní smlouva, velký technický průkaz (nebo COC, když ho ještě nemáš), platná zelená karta, potvrzení o STK a emisích a navrch stvrzenka o správním poplatku. Přivezl jsi starší diesel Euro 2? Připrav si tři tisíce ekologického výpalného. Euro 1? Pět tisíc. Bez normy? Desítka rovnou ze šrajtofle. A ano, pokud tě zastupuje kámoš, musí nést ověřenou plnou moc, protože vlastnoruční podpis už 21. století zjevně neuznává.
Pak začíná toulavá hra na škatulata. Přepážka A tě pošle na přepážku B, kde jim chybí kulaté razítko z přepážky C. Úřednice se tváří, že tě právě naučila tajemství vesmíru, když ti podává další formulář k přepisu naprosto totožných údajů. Mezitím se v rádiu vykládá, jak stát „zrychluje digitalizaci“. Jistě – papír se teď skenuje rovnou do šanonu, aby bylo víc šanonů.
Zatímco ty opisuješ VIN počtvrté, v Ontariu pošleš online žádost, doklad o pojištění a poplatek, a během pár dní ti přijde nálepka i nový techničák poštou. Ve Vermontu stačí vyplnit dvoustránkový formulář VD-119, přibalit šek a registraci vyřídíš korespondenčně, aniž bys musel opustit gauč. A v Delaware projedeš drive-thru okénkem: podáš papíry, cvak-cvak, registrační známka ti přistane v ruce dřív, než vychladne kafe ve stojanu.
A teď česká realita: hodiny čekání kvůli systému, který padá častěji než staré Škody na STK, papíry kopírované tak dlouho, až z nich zbyde průsvitný papyrus, a k tomu ekologický výpalný, protože stát se chce tvářit jako Greta s razítkem. Kdyby na každém zbytečném formuláři visela cenovka, vyšel by přepis auta dráž než samotné auto. Ať už mluvíme o „dočasné“ odstávce počítačů, nebo o absolutní imunitě úředníků vůči lidské časové ose, výsledek je vždycky stejný: ztracené dny, vytrhané vlasy, vybrakovaná peněženka – a vlastně proč?
Mě už to prostě sere.
Registr vozidel. Zhasněte zářivky, vyhoďte XPčka a pusťte nás přihlásit auto stejně rychle, jako dokáže nastartovat.