Cenzura

Cenzura dneska nenosí uniformu, nenosí rudou pásku a nekrade ti noviny z poštovní schránky. Dneska se usmívá, má profilovku s duhovým rámečkem a pracuje pro "neziskovku proti nenávisti". Nenávist, samozřejmě, definuje ona. Zatímco ty hledáš slova, oni hledají důvody, proč tě umlčet. Není třeba tě posílat do gulagu. Stačí tě poslat do algoritmickýho suterénu, kde tvoje příspěvky neuvidí ani tvoje máma.

Řekneš něco, co nejde s proudem? Blik – „dezinformace“. Přeposlal jsi odkaz z nesprávného webu? „Šíření manipulativního obsahu.“ Dáš názor na covid, na vakcínu, na Ukrajinu, na cokoliv, co je zrovna za sklem výkladní skříně? Máš smůlu, kámo. Na názor už musíš mít razítko. Jediná pravda je ta, co řekl premiér, případně Ministerstvo pravdy zapsané jako neziskovka, co žije z dotací EU a má v čele týpka, co dřív psal články o biodynamickém víně.

Během covidu jsme si to všichni osahali. Kdo se ptal, dostal nálepku. Kdo nesouhlasil, dostal ban. Kdo měl vlastní hlavu, dostal přes ni. Bez soudního příkazu, bez diskuse. Jeden den jsi byl občan, druhej den „potenciální riziko pro veřejné zdraví“. Facebook ti smazal příspěvek, YouTube ti sundal video, média tě ignorovala. A stát? Ten si umyl ruce, protože „to přece dělají soukromé firmy“. Jo, firmy, co s vládou podepisují memoranda a na ministerstvu vnitra dostávají kafe zdarma za „boj proti dezinformacím“.

Tahle země se tváří, že žije v demokracii. Ale nemůžeš říct, co si myslíš. Nemůžeš zveřejnit, co víš. Nemůžeš zpochybňovat to, co „by mohlo podkopávat důvěru“. A víš proč? Protože pravda už není to, co odpovídá realitě. Pravda je to, co bylo schváleno. Všechno ostatní je „narušení informačního prostředí“. Čti: říkáš něco, co někomu nahoře leze krkem. Tak tě odstřihnem. Když nemáme argumenty, máme aspoň nálepku: dezinformátor, extremistický web, konspirátor, ohrožení demokracie. Fuck off.

Mě už to prostě sere.

Cenzura. Nezavřou ti hubu. Jen tě vypnou, smažou, pošpiní a odříznou. A když budeš mít kliku, tak ti to aspoň nepošlou po exekutorovi.